Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Okrajový efekt lesa a jeho ekologické funkce
JEŽEK, Mojmír
Bakalářská práce je psána formou grantové žádosti o financování projektu, který se zabývá teplotně-vlhkostním porovnáním přirozeného okraje lesa s otevřenou porostní stěnou a rizikem napadení otevřeného porostu lýkožroutem smrkovým s ohledem na orientaci vůči světovým stranám.
Testování polovodičových detektorů typu DEPFET
Malina, Lukáš ; Kodyš, Peter (vedoucí práce) ; Doležal, Zdeněk (oponent)
Pixelové detektory typu DEPFET byly vynalezeny před více než dvaceti lety, od té doby jsou stále vyvíjeny, například pro japonský experiment Belle II. V této práci jsme zkoumali vlastnosti čtecího cyklu matice detektoru a posun vypočtených poloh zásahů u okrajů detektoru směrem dovnitř, tzv. okrajový efekt. Hlavním cílem této práce bylo seznámit se s detektory částic a jejich principy a speciálně s maticemi DEPFET, sestavit laserovou testovací aparaturu, napsat ovládací makro (ROOT) pro automatizaci měření, provést vlastní měření a analyzovat získaná data. Pro tyto účely jsme použili třínanosekundové červené laserové pulsy, stolky s pojezdy s velmi jemným krokem a dva pulsní generátory. Výsledkem práce je optimalizace napětí mezi vnějším okruhem a vnitřkem aktivní oblasti detektoru, která zredukovala okrajový efekt circa na polovinu. Byly zjištěny časové vlastnosti detektoru, doba potřebná k odvedení náboje a čas během něhož se vyčítá matice detektoru.
Testování polovodičových detektorů typu DEPFET
Malina, Lukáš ; Kodyš, Peter (vedoucí práce) ; Doležal, Zdeněk (oponent)
Pixelové detektory typu DEPFET byly vynalezeny před více než dvaceti lety, od té doby jsou stále vyvíjeny, například pro japonský experiment Belle II. V této práci jsme zkoumali vlastnosti čtecího cyklu matice detektoru a posun vypočtených poloh zásahů u okrajů detektoru směrem dovnitř, tzv. okrajový efekt. Hlavním cílem této práce bylo seznámit se s detektory částic a jejich principy a speciálně s maticemi DEPFET, sestavit laserovou testovací aparaturu, napsat ovládací makro (ROOT) pro automatizaci měření, provést vlastní měření a analyzovat získaná data. Pro tyto účely jsme použili třínanosekundové červené laserové pulsy, stolky s pojezdy s velmi jemným krokem a dva pulsní generátory. Výsledkem práce je optimalizace napětí mezi vnějším okruhem a vnitřkem aktivní oblasti detektoru, která zredukovala okrajový efekt circa na polovinu. Byly zjištěny časové vlastnosti detektoru, doba potřebná k odvedení náboje a čas během něhož se vyčítá matice detektoru.
The fine-scale utilization of forest edges by mammalian mesopredators related to patch size and conservation issues in Central European farmland
ČERVINKA, Jaroslav
In this study we investigated the edge effect in relation to different forest fragment size. We found strong edge preferences for the whole community of autochthonous carnivore species in all fragments regardless the fragment size. Our findings confirm that mammalian mesopredators strongly prefer habitat edges and small forest fragments.
Distribuce šelem uvnitř a na okraji lesních habitatů
ČERVINKA, Jaroslav
Práce se zaměřuje na habitatové preference šelem ve fragmentovaném prostředí. Za použití metody pachových stanic bylo zkoumáno využívání lesních okrajů savčími predátory v závislosti na velikosti fragmentu. Podařilo se prokázat jednoznačné preference pro okrajové struktury, které byly savčími predátory využívány jak ve velkých, tak v malých lesních fragmentech. Okrajový efekt tedy působí ve všech fragmentech bez ohledu na jejich velikost.
Žížaly v ekotonu pole - les
Pižl, Václav ; Zeithaml, J.
Vliv ekotonu pole - les na společenstva žížal byl sledován na pěti plochách (blocích) lišících se osevním postupem na poli. V každém bloku bylo vytyčeno sedm linií kolmých k transektu z lesa do centra pole a v každé na jaře 2001 odebráno 6 půdních vzorků. K získání žížal byla použita kombinovaná metoda ručního rozboru půdních vzorků a formalínové extrakce. Celkem bylo nalezeno 9 druhů žížal (5-7 na jednotlivých lokalitách), mezi nimiž dominovala .i.Aporrectodea caliginosa./i.. Pozice v transektu ovlivnila abundanci i biomasu žížal. Oba parametry byly nejnižší v lese, vzrostly na rozhraní pole - les, opět poklesly ve vzdálenosti 5 - 10 metrů od okraje lesa a pak kontinuálně rostly směrem k centru pole.
Přechodový přenos tepla a hmoty ke kruhovému noru za nízkých hodnot Pécletova čísla
Wein, Ondřej ; Tovčigrečko, Valentin ; Sobolík, Václav ; Mansurov, V. A.
Teorie pro diskovou sondu je porovnána s existujícím numerickým řešením a potvrzena elektrochemickým experimentem za limitních difuzních podmínek přechodového proudu. Teorie platí i pro teplotní čidla, kde hranové efekty jsou dokonce silnější než u srovnatelných hmotových experimentů, protože teplotní difuzní koeficient (teplotní vodivost) je mnohem vyšší.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.